tak nám přišla zima....

Sice opožděně, ale dorazila nám zima, typuju, že tady máme, tak metr a půl čerstvého sněhu a tím pádem i pořádné závěje. My dvounozí se na to díváme jako na největší příkoří, pořád házet sníh, při procházkách se brodit, neustále promočené oblečení apod. jelikož nepatřím mezi vášnivé běžkaře a při cenách vleků na těch kraťounkých kopcích si ty sjezdovky také ráda odpustím, řadím se i já mezi ně :-). No nicméně toto se netýká našich pejsků, ty sníh přímo milují, skáčou v něm a dovádějí, vydrží to hodiny, zkrátka sníh milují a je to na nich vidět, mají krásně vyprané běloučké kožíšky. A venčit se musí, takže ...

V sobotu jsme vyrazili již tradičně na krásný celodenní výlet na Zbytky. Když teď napadlo je to kouzelná procházka, všude zasněžené cesty, které lemují bílé stromy, je to nádhera. Ovšem tu nádheru oceníte, když nemusíte 4 km prošlapávat cestu, kde se propadáte minimálně půl metru do sněhu a ještě na vás skáčou ušatí blázni, kteří z toho mají srandu. Oni ze samé radosti, že můžou hrabat tunely a pořád skákat na páníčky, kteří se propadají a jsou tím pádem nemotorní ani netuší, že vlastně  meleme z posledních sil a hlavně máme plné boty sněhu :-D. Kdo by jim to měl, ale za zlé, jsou to naše zlatíčka, takže to zkrátím a pár foteček z bílého pekla je zde: akiseklenista.rajce.idnes.cz/Zbytky/

Neděle po tom vyčerpávajícím sobotním výletu byla tím pádem relaxační, ale hlavně díky tomu, že opět celý den sněžilo a navíc jsme dostali od kamaráda myslivce kance. Prý se nemáme flákat a začít makat. No tak jsme se do toho opřeli! Nero s tím problém nemá, je na černou zvyklý a zkoušky měl za plný počet, ale naše malá puberťanda měla tu čest poprvé. Říká se, že nejlíp se naučí plavat, když se hodí do vody. Po mých zkušenostech jsem jí opravdu mezi živé divočáky pouštět nechtěla a tak jsme hodili škáru na zahradu. Vzhledem k tomu, že měla Nerouška jako oporu, který jak zavětřil, tak už letěl kůži pořádně provětrat štětiny, tak Carmenka byla ze začátku nedůvěřivá, ale po chvilce už bylo po strachu. Bláznili tam s ní asi hodinu, přetahovali se , okusovali, a asi by jí později dali na frak. Bohužel bude ještě potřeba, takže jsem je o zábavu připravila a škára mazala do mražáku. Měla jsem ze slečny radost, že projevila velký zájem, strach šel stranou a probudili se v ní geny vášnivého lovce. Je to prostě holka šikovná, celá maminka.

Pár foteček zde: akiseklenista.rajce.idnes.cz/Relax_na_zahrade_a_trenink_na_skaru/